Vahařská terminologie

Kalibrace
je soubor činností, kterými se za daných podmínek  stanoví vztah mezi hodnotami veličiny naměřenými měřicím přístrojem a  odpovídajícími hodnotami realizovaným etalonem.

Ověření
je soubor činností, kterými se potvrzuje, že stanovené  měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Postup při ověřování  stanovených měřidel stanoví ministerstvo vyhláškou. Ověření se deklaruje  opatřením stanoveného měřidla úřední značkou nebo vydáním ověřovacího listu  nebo provedením obojího.

Ověření  stanoveného měřidla
je podle zákona o metrologii oprávněn provést Český  metrologický institut a v případě některých druhů stanovených měřidel  také/nebo subjekt autorizovaný podle § 16 zákona o metrologii jako  Autorizované metrologické středisko (takové subjekty mají přesně specifikován  rozsah autorizované činnosti)

Kalibrace a ověření
vycházejí prakticky z velmi příbuzných  postupů. Rozdíl spočívá v tom, že při ověření se zkoumá shoda  metrologických vlastnosti těchto měřidel s úředně stanovenými požadavky,  zejména s maximálními dovolenými chybami. Při kalibraci se kvantitativně  zjišťuje vztah mezi naměřenou hodnotou a jmenovitou hodnotou nastavenou  etalonem. Obě činnosti jsou formou metrologické návaznosti měřidel.

Existují tři důvody, proč je třeba přístroje kalibrovat:

1. Zajistit, aby údaje uváděné přístrojem byly konzistentní s jiným měřením.
2. Stanovit správnost údajů uváděných přístrojem.
3. Zjistit spolehlivost přístroje, tj. zda je možno se na něj spolehnout.

Kalibrací přístroje lze dosáhnout následujících skutečností:

• Výsledek kalibrace umožní buď přičlenění hodnot měřených veličin k indikovaným hodnotám, nebo stanovení korekcí vůči indikovaným hodnotám.
• Kalibrace může rovněž  určit další metrologické vlastnosti, jako je účinek ovlivňujících veličin.
• Výsledek kalibrace lze zaznamenat v dokumentu, který se někdy nazývá kalibrační certifikát nebo zpráva o kalibraci.

Justáž (nastavení)
je seřízení měřidla dle etalonových závaží pro příslušnou třídu přesnosti tak, aby byla zajištěna správnost, jednotnost a návaznost měřidel.

Návaznost
je vlastnost výsledku měření nebo hodnoty etalonu, kterou je určen vztah k národním nebo mezinárodním etalonům prostřednictvím nepřerušeného řetězce porovnání s uvedením příslušných nejistot. V podstatě se jedná o zařazení daného měřidla do nepřerušené posloupnosti přenosu hodnoty veličiny počínající etalonem nejvyšší metrologické kvality.

Stanovená měřidla
jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou ke schvalování typu a k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam (např. při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb, pro stanovení poplatků a daní, pro ochranu zdraví, pro ochranu  životního prostředí, pro bezpečnost při práci, atd.). Seznam stanovených měřidel, specifikaci povinnosti schválení typu a lhůty pro následné ověření stanovených měřidel definuje vyhláška MPO č. 345/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

S ověřováním stanovených měřidel souvisí především úřední značky, které se umísťují na stanovená měřidla splňující stanovené metrologické a technické požadavky. Používány jsou však i jiné značky identifikující neověřené měřidlo, či měřidlo ověřené v omezeném rozsahu měření apod. Obdobně se v souvislosti s kalibrací pracovních měřidel a etalonů používají kalibrační značky, jakož i další značky související s těmito metrologickými činnostmi a měřidly. Všechny tyto značky si Vám dovolujeme představit zde.

Etalon
je ztělesněná míra, měřicí přístroj, měřidlo, referenční materiál či měřicí systém určený k definování, realizaci, uchování či reprodukci jednotky nebo jedné či více hodnot určité veličiny mající sloužit jako reference.

Kilogram
je hmotnost mezinárodního prototypu kilogramu, uchovávaného v Mezinárodním úřadě pro váhy a míry (BIPM) v Sévres.

Třída přesnosti
Třída měřicích přístrojů, které splňují určité metrologické požadavky stanovené k udržení chyb v rozsahu specifikovaných mezních hodnot.

Přesnost měřidla (měřicího přístroje)
Schopnost měřidla udávat  výsledky s hodnotou blízkou pravé hodnotě.

Přesnost měření
Těsnost shody mezi výsledkem měření a pravou hodnotou měřené veličiny.

Následné ověření stanoveného měřidla.
Zákon č. 505/1990 Sb. , o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje uživatelům stanovených měřidel povinnost vést evidenci používaných stanovených měřidel podléhajících novému ověření (s datem posledního ověření) a předkládat tato měřidla k ověření podle § 18 písm. a).
Stanovená měřidla je možno k danému účelu používat jen po dobu platnosti provedeného ověření.

Doba platnosti ověření
stanoveného měřidla stanovená zvláštním právním předpisem pro váhy III. třídy přesnosti s neautomatickou činností je 2 roky a počítá se od začátku kalendářního roku následujícího po roce v němž bylo ověření stanoveného měřidla provedeno.

Platnost ověření stanoveného měřidla zaniká  jestliže :
a)      uplynula doba platnosti jeho ověření,
b)      byly provedeny změny nebo úpravy stanoveného měřidla, jež mohou ovlivnit jeho metrologické vlastnosti,
c)      stanovené měřidlo bylo poškozeno tak, že mohlo ztratit některou vlastnost rozhodnou pro jeho ověření,
d)     byla znehodnocena, popřípadě odstraněna úřední značka, nebo
e)      je zjevné, že i při neporušeném ověření stanoveného měřidla ztratilo toto stanovené měřidlo požadované metrologické vlastnosti.

ČMI  (v anglických textech CMI) - Český metrologický institut, národní metrologický ústav České republiky, anglicky se uvádí „Czech Metrology Institute“

OIML - Organisation Internationale de Métrologie Légale. Mezinárodní organizace pro legální metrologii.